.... poslední den v Kolomyji...aneb co s ním?... k večíru neformální posed s direktoórem,kterýžto nám z dobré vůle ještě zavolal na autobusák, jestli jakože ještě jsou místa na bus ... a paninka jako že jen tři. a začala vám panečku lítačka... rýchlé a dojemné 'paka' a šupitopresto na vokzál... cestou ještě notné nostalgično, neb za humny na plácku dokočovali pouťáci z Čéchii. Oj jak jsou všude... A jakože su poslední dobou dost naměkko, tak mě ty labutě, řetízkáč a autodrom chytly na srdce. V hlavě začal hrát znova DJ Bobo a zabyla mě chuť na cukrovou vatu.... kdyby zachvílu nezavírali vokzál, dala bych si jednu jízdu. .... na nádru vsjo dobré. Za sedm týdnů jsem maladec! už si umým v obchodě říci o co mi chutná a na nádru kupit jízdenku do Chmelnyckyj...a s pánem bohem odkráčet!.......
a pak přišel bonbónek na závěr... rock café aneb 'Katerine' se všemi těmi, kteří nám za tu dobu přirostli ku srdénku a s nimiž jsme nejednu pěknou chvíli strávili.... do toho nám hrálo něco jako jazz-latino-blues.... a bylo fajno.ale hlas vyřvaný bo jak je známu, za muziky nelze debatovat....
rozhodli jsme se ještě jít na atrakce...ale kolotoče už byly zavřené, policajti sice pohodoví ale nemožní, pes uštěkaný a my pokakaní jít zaťukat na principála do maringotky s českou značkou (naivní, že nám naše národnost bude co k čemu) aby nám jako zapli řetízkáč......
teď tu pakujem saky paky.... bylo dobře.. bude dobře... sunem se dál, nevědouc vůbec nic. ale pranic se nebojíme(alespoň si to jako mantru opakujem, aby tomu tak nebylo....) držte nám palce...
pápá Kolomyjo!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat